Rozhledny a vyhlídky v našem okolí
                        
Obsah:
* Děčínsko
        * Belveder - Labská Stráň
        * Děčínský Sněžník
        * Dymník - Rumburk
        * Jedlová
        * Kamenický hrad
        * Kohout -  Benešov nad Ploučnicí
        * Kvádrberk (stoliční hora) - Děčín
        * Labská stráž
        * Mariina skála - Jetřichovice
        * Pastýřská stěna - Děčíně
        * Ploučnická vyhlídka -  Benešov nad Ploučnicí
        * Rudolfův kámen (Ostroh) - Jetřichovice
        * Růžový hřeben
        * Sokolí vrch - Dobrná
        * Studenec - Líska
        * Šaunštejn - Vysoká Lípa
        * Tanečnice - Mikulášovice
        * Velký Chlum - Děčín
        * Vilemínina stěna - Jetřichovice
        * Vlčí hora - Krásná Lípa
        * Vrabinec - Těchlovice u Děčína
        * Vyhlídková věž - Varnsdorf
* Litoměřicko
        * Dům u kalicha - Litoměřice
        * Kratochvílova rozhledna - Roudnice nad Labem
        * Lovoš - Lovosice
        * Milešovka
        * Mostná hora
        * Náčkovice - Lovečkovice
        * Varhošť - Sebuzín
* Ústecko
        * Erbenova vyhlídka
        * hrad Střekov - Ústí nad Labem
        * Větruše - Ústí nad Labem
* ostatní
        * Bastei
        * Königstejn - Sasko
        * Lilienstein
        * Zirkelstejn - Českosaské Švýcarsko
* odkaz na www o rozhlednách

Děčínsko

Belveder                                                                                      ZPĚT na OBSAH

Vyhlídková plošina na Labské stráni ve výši přibližně 130 metrů nad hladinou řeky Labe je nejstarší upravenou vyhlídkou Českého Švýcarska, ze které se otevírá překrásný výhled na údolí řeky Labe.

Provozní doba: bez omezení - volně přístupná
Děčínský Sněžník                                            ZPĚT na OBSAH

Rozhledna na Děčínském Sněžníku (726 m.n.m.) vystavěná roku 1864 je jednou z nejkrásnějších kamenných rozhleden v Čechách. Tato 33 m vysoká rozhledna  tvoří bezesporu jednu z dominant Děčínska a patří k nejvíce navštěvovaným  turistickým cílům tohoto regionu. Po zdolání 153 schodů se nám z ochozu věže otevře nezapomenutelný výhled na panorama Českosaského Švýcarska a Lužických hor a dále na vrcholky Českého středohoří s nejvyšší horou Milešovkou.  Na západě se  rýsuje Podkrušnohorská oblast a nad ní hřebeny Krušných hor.
Rozhledna na Sněžníku je zajímavá tím, že zde bylo v roce 1936 poprvé zachyceno   vysílání televizního signálu z her letní olympiády v Berlíně.

Provozní doba: duben - říjen Po-Pá 10:00 - 17:00
So,Ne 09:00 - 17:00
listopad - březen Po-Pá 11:00 - 17:00
So,Ne 10:00 - 17:00
Dymník v Rumburku                                                      ZPĚT na OBSAH

Rozhledna, vystavěná v roce 1895 na vrchu Dymníku na Rumbursku, leží ve   výšce 411 m.n.m.  V 90. letech 20. století byla zcela zrekonstruována.

Provozní doba: bez omezení - volně přístupná
Jedlová                                                             ZPĚT na OBSAH

Na vrcholku hory Jedlové  ve výšce 774 m.n.m. byla v roce 1891 vybudována kamenná rozhledna, ke které vede celkem 123 schodů. Ochoz věže  se nachází ve výšce 23 m a o dalších 6 m jej převyšuje špičatá dřevěná nástavba. Po roce 1945 byla rozhledna i sousedící chata ponechány svému osudu, až se z nich staly ruiny. Do původní podoby se vrátily v roce 1993 zásluhou  aktivit soukromého podnikatele. Rozhledna na Jedlové  patří mezi nejvíce navštěvovaná místa Lužických hor.

Provozní doba: denně 09:00 - 21:00
Kamenický hrad - (Zámecký vrch)               ZPĚT na OBSAH

Nad Českou Kamenicí se rozkládá Zámecký vrch s rozvalinami středověkého Kamenického hradu. V roce 1880 v nich občané České Kamenice zřídili výletní restauraci a 16 m vysokou dřevěnou rozhlednu, která byla v provozu až do začátku 2. světové války. V roce 1998 zde byla postavena nová dřevěná vyhlídková věž. Po zdolání 58 schodů se nám otevře pěkný výhled na  hřebeny Krušných hor,  vršky Českého středohoří, Děčínský Sněžník i oblast Českosaského Švýcarska.

Provozní doba: bez omezení – volně přístupná
Kohout u Benešova nad Ploučnicí                       ZPĚT na OBSAH

Tato volně přístupná zděná rozhledna na Kohoutu postavená v roce 1908  je zajímavá tím, že ji tvoří kamenná podstava, na níž je připevněna železná nástavba. Věž je dnes značně zchátralá a vzhledem k tomu, že ji obklopuje vzrostlý les, neumožňuje  prakticky žádný výhled.

Provozní doba: bez omezení – volně přístupná
Kvádrberk aneb Stoliční hora (289 m.n.m.) ZPĚT na OBSAH
Stoličná hora nabízí výhled na město Děčín již od roku 1879, kdy zde byla zřízena vyhlídková terasa s obeliskem na počest 25. výročí svatby císaře Františka Josefa I. a Alžběty Bavorské.
Provozní doba: bez omezení – volně přístupná
Labská stráž                                                            ZPĚT na OBSAH

Vyhlídka, která se nacházejí na hraně Labského kaňonu na turistické stezce z Děčína na Belveder a odkud můžete přibližně z 300 metrové výšky obdivovat krásu řeky Labe, klikatící se kaňonem ke státní hranici.

Provozní doba: bez omezení - volně přístupná
Mariina skála (447 m.n.m.)                                       ZPĚT na OBSAH

Je v národním parku České Švýcarsko. Skalní vyhlídka s altánem v blízkosti Jetřichovic se stala symbol Českého Švýcarska. Původně požární pozorovatelna, byla turisticky zpřístupněna v roce 1856 knížetem Ferdinandem Kinským. Z původního názvu Velký Ostrý byla skála přejmenována podle manželky majitele panství − kněžny Marie Anny Kinské. Na jeho vrcholku byl roku 1856 postaven jednoduchý útulek dostupný 240 schody, který byl přestavován až do dřevěné podoby. Ze směru od Jetřichovic je  strmý výšlap.

Provozní doba: bez omezení – volně přístupná
Pastýřská stěna v Děčíně                                ZPĚT na OBSAH

Pastýřská stěna je název 150 m vysoké skály dominující městu Děčínu na levém břehu řeky Labe. Stejné jméno nese i výletní restaurace s vyhlídkovou věží, která byla postavena na vrcholu této skály v roce 1905. Vyhlídková věž  však není pro turisty volně přístupná.

Ploučnická vyhlídka                                                          ZPĚT na OBSAH

8.6.1902 byla na kopci nad Benešovem nad Ploučnicí zvaném Sokolský vrch otevřena Ploučnická vyhlídka.  Vystavěna byla Spolkem pro pozdvižení cizineckého ruchu, který vybral místo v obecním lese s výhledem na město i řeku Ploučnici. Stavba má zajímavou konstrukci s prvky vyhlídkového altánu a klasické rozhledny. Inspirací pro její stavbu patrně byly podobné říční vyhlídky u Děčína (Labská) či u Chebu (Stráž Ohře). Ploučnická vyhlídka byla zrekonstruována v roce 1994.

Provozní doba: bez omezení – volně přístupná
Rudolfův kámen (Ostroh) (484 m.n.m.)        ZPĚT na OBSAH

Vynikající výhledový bod v pískovcové hradbě Jetřichovických skal v blízkosti Tokáně. Název dostal podle knížete Rudolfa Kinského, který skálu poprvé navštívil roku 1824 a později zde nechal vybudovat útulek se 170 schody. Po četných změnách bylo v roce 1992 instalováno nové schodiště a o rok později zřízen zcela nový útulek. Skálu tvoří proželezněný pískovec: železité inkrustace zde vytvářejí pokličky, roury a jiné pozoruhodné tvary.

Provozní doba: bez omezení – volně přístupná
Růžový hřeben                                                                        ZPĚT na OBSAH

Vyhlídka, která se nacházejí na hraně Labského kaňonu na turistické stezce z Děčína na Belveder a odkud můžete přibližně z 300 metrové výšky obdivovat krásu řeky Labe, klikatící se kaňonem ke státní hranici.

Provozní doba: bez omezení - volně přístupná
Sokolí vrch nad Děčínem (506 m.n.m.)             ZPĚT na OBSAH

Je jedna z nejnovějších rozhleden nad Děčínem s přístupem z Dobrné. Je z ní nádherný rozhled po celém okolí (zejména České středohoří, Labské pískovce, Děčínské stěny, Tisá, národní park České Švýcarsko, část Saského Švýcarska) a tato rozhledna se řadí k těm, které umožňují nerušený výhled do všech světových stran. Na vyhlídkovou plošinu ve výšce 31,124 m vede 162 schodů.

Provozní doba:  Út až Ne od 10,00 do 17,00 (duben až říjen), vstupné
Studenec                                                                                      ZPĚT na OBSAH

Na zalesněném vrchu Studenci v Lužických horách ve výšce 737 m.n.m. se nachází jedna z našich nejstarších železných rozhleden. Tato 16 metrů  vysoká  rozhledna byla postavena a slavnostně otevřena v roce 1888.  Od 2. světové války nebyla udržována a proto je nyní ve velmi špatném stavu. Pro svoji značnou zchátralost je rozhledna v současné době nepřístupná a její další osud je nejistý.

Šaunštejn                                                                                    ZPĚT na OBSAH
Jeden z nejkrásnějších skalních hradů leží při České silnici severně od obce Vysoká Lípa při červené značce k Malé Pravčické bráně. Původně berkovský hrad založený v 13. století. Začátkem 15. století ho dostal do zástavy rod Vartenberků, sehrál roli ve válkách mezi Vartenberky, Saskem a Lužicí. Začátkem 16. století zpustl a zanikl. Ze Šaunštejnu je krásný výhled do kraje, jemuž dominuje Růžovský vrch.
Provozní doba: bez omezení – volně přístupná
Tanečnice u Mikulášovic (597 m.n.m.)             ZPĚT na OBSAH

Rozhledna ve výšce  597 m.n.m. na vrchu zvaném Tanečnice nedaleko Mikulášovic je nejseverněji položenou vyhlídkovou věží v ČR.  Veřejnosti byla předána k užívání v roce 1905 a na její vrchol vede 136 schodů. V 70. letech prošla rozhledna velkou rekonstrukcí, při níž bylo zpevněno zdivo vnějšími ocelovými pásy.

Provozní doba: letní sezona Ne-Čt 10:00 - 20:00
Pá-So 10:00 - 20:00
zimní sezona Ne-Čt 10:00 - 18:00
Pá-So 10:00 - 20:00
Velký Chlum (508 m.n.m.)                                          ZPĚT na OBSAH

Další známá rozhledna Děčínska se nachází na Velkém Chlumu nad Děčínem - Starým Městem ve výšce 508 m.n.m. Kamenná rozhledna o výšce 16 metrů byla postavena ve třicátých letech minulého století místní sekcí Horského spolku pro České Švýcarsko. V roce 1997 byla rozhledna značným nákladem opravena a po mnoha letech opět zpřístupněna veřejnosti.  Skýtá krásný výhled na řeku Labe a město Děčín, na vrcholky Českého středohoří, Krušných hor i na vzdálenější německé kopce Grosser Zschirnstein a Grosser Winterberg.

Provozní doba: bez omezení – volně přístupná
Vilemínina stěna (439 m.n.m.)                                 ZPĚT na OBSAH

Je skalní ostroh nedaleko Jetřichovic, původně nazývaný Černá stěna. Název dostal na památku kněžny Vilemíny Kinské, matky majitele panství. V polovině 19. stol byl na vrcholu postaven vyhlídkový altán v podobě poustevny, který časem zchátral. Je odtud úchvatný výhled na Jetřichovice a Růžovský vrch.

Provozní doba: bez omezení – volně přístupná
Vlčí hora u Krásné Lípy                                               ZPĚT na OBSAH

Zděná vyhlídková věž na Vlčí hoře ve výšce 581 m.n.m. je nejstarší rozhlednou ve Šluknovském výběžku. Na její vrchol vede celkem 82 schodů. V roce 1889 ji postavil Horský spolek pro nejsevernější Čechy se sídlem v Krásné Lípě. Později byla vyhlídková plošina zastřešena a opatřena skleněnými okny. V současné době o věž i o přilehlou chatu pečuje místní odbor Klubu českých turistů.

Provozní doba: květen – září Út-So 10:00 - 18:00
Ne, svátky 10:00 - 15:00
říjen – duben So 10:00 - 16:00
Ne, svátky 10:00 - 15:00
Rozhledna je uzavřena ve dnech 24.12. a 31.12.2003.
Vrabibec                                                                                      ZPĚT na OBSAH

Nepatrné zříceniny hradu Vrabinec leží na čedičové skále nad soutokem Babětínského potoka s řekou Labe nedaleko Těchlovic na Děčínsku v Ústeckém kraji. Z hradu se dochovaly až 10 metrů vysoké zbytky hradních zdí mezi čtyřmi skalními útesy. Hradní zříceniny jsou volně přístupné, tato lokalita je v chráněné krajinné oblasti České středohoří. V roce 1404 je doložen hrad Vrábník, který postavili kolem roku 1400 vladykové z Těchlovic. V držení hradu se vystřídali Lobkovicové, Vartemberkové, Šternberkové a opět Vartemberkové. V roce 1444 byl hrad Vrabinec zničen.

Provozní doba: bez omezení – volně přístupná
Vyhlídková věž - Hrádek                                                ZPĚT na OBSAH

Je na vrcholku kopce nad městem Varnsdorf v blízkosti hranice s Německem. Je zde rozhledna, restaurace s ubytovací kapacitou, kulturní a turistické centrum (rekonstrukce v roce 2004). Výška věže je 29 m. Tato dominanta města Varnsdorfu se tyčí na znělcovém hraničním vrchu do výšky 467 m n. m. Objekt vybudovali varnsdorfští členové Horského spolku pro nejsevernější Čechy. Její stavba začala 11. května 1903 a byla ukončena 15. května 1904.

Litoměřicko

Dům U Kalicha                                                                      ZPĚT na OBSAH

Dům původně nazývaný „Pod bání“ nese nyní název  dům „U Kalicha“ a to podle vyhlídkové věže v podobě kalicha, připomínajícího vinařské tradice města. Výstupy na vyhlídkovou věž s průvodcem  provozuje v letní sezoně Městské  informační centrum Litoměřic

Provozní doba:

duben – říjen

Po – So 10:00 - 17:00
Ne 10:00 - 15:30
Kratochvílova rozhledna (230 m.n.m.)             ZPĚT na OBSAH

Tato malá, nenápadná, ale zajímavě vypadající betonová rozhledna v Roudnici nad Labem byla postavena v roce 1934, slavnostní otevření pak proběhlo v říjnu 1935. Přesto, že je jednou z nejníže položených  rozhleden v České republice, patří k nejhezčím prvorepublikovým rozhlednám.  Z jejího ochozu ve výšce pouhých třinácti metrů se nabízí pěkný výhled nejen na město Roudnici nad Labem, ale na celé České středohoří.

Provozní doba: volně přístupná – bez omezení
Lovoš                                                                ZPĚT na OBSAH

Na čedičovém vrchu nad Lovosicemi byla postavena horská chata Klubu českých turistů s rozhlednou, odkud se naskýtá jeden z nejhezčích výhledů  v celém Českém středohoří.  Z rozhledny na Lovoši se návštěvníkům otevře pohled na Milešovku, Kletečnou, Ostrý, Boreč, Sutomský vrch, Košťálov, Ovčín i Radobýl.

Provozní doba: květen - září Út - So 09:00 - 23:00
Ne 09:00 - 19:00
říjen - duben
(otevřeno pouze o víkendech)
So 09:00 - 23:00
Ne 09:00 - 19:00
Milešovka                                                                                    ZPĚT na OBSAH

Nejvyšší hora Českého středohoří Milešovka (837 m.n.m.) je považována   za místo s jedním z nejkrásnějších výhledů v Čechách.  V letech 1903 – 1904 byla na vrcholu hory postavena meteorologická observatoř, jejíž součástí je i 20 m vysoká zděná  věž. Turistům je umožněn  přístup na věž celoročně, ovšem za podmínky příznivých povětrnostních podmínek.

Provozní doba: celoročně 08:00 - 19:00, platí se vstupné
Mostná hora (272 m.n.m.)                                            ZPĚT na OBSAH

Nad severní částí Litoměřic na malém zalesněném návrší    Mostné hory byla v roce 1910 postavena dvacetimetrová kamenná rozhledna.  Na věž lze vystoupat po 96 schodech přímo z přilehlé  restaurace. Nahoře je, i přes malou nadmořskou výšku, pěkný výhled na celé Polabí, vrcholky Českého středohoří, horu Říp a za dobré viditelnosti i některé části Prahy.

Provozní doba: denně 12:00 - 23:00
Náčkovice                                                                                    ZPĚT na OBSAH

Patří mezi nové rozhledny, budované společně s převaděči mobilních operátorů. Je postavena jižně nad Verneřicemi a spadá do správy Obecního úřadu v Lovečkovicích. Je zde krásný rozhled po Českém středohoří, dále jsou viděl Lužické hory, Jizerské Hory a část  Krkonoš.

Provozní doba: přístupná Pá + So + Ne od 9,30 do 18,00 a pak dle dohody s úřadem
 Varhošť  ( 639 m.n.m.)                                                   ZPĚT na OBSAH

Severně od Litoměřic nad  Sebuzínem byla v roce 1973  postavena 20 m vysoká ocelová rozhledna. Tato vyhlídková stavba  nahradila původní dřevěnou rozhlednu z roku 1927.  Ze tří kruhových plošin Varhoště je překrásný rozhled  na celé České středohoří i masiv Krušných hor. Za příznivého počasí je možno pozorovat  i soutok Labe a Vltavy u Mělníka. Z rozhledny je vidět celkem osm zákrutů řeky Labe, od města Štětí až ke zdymadlům na Střekově.

Provozní doba: volně přístupná – bez omezení

Ústecko

Erbenova vyhlídka (429 m.n.m.)                             ZPĚT na OBSAH

Tuto malou, jen 8 m vysokou kamennou rozhlednu, nechal v roce 1933 postavit německý horský spolek Gebirgsverein a nazval ji po svém předsedovi Alexandru Erbenovi.  Rozhledna má 37 schodů a po jejich vystoupání se  naskytne pěkný výhled na  vrchy a kopce obklopující Ústí nad Labem, jakož i na údolí řeky Labe s hradem Střekovem.

Provozní doba: volně přístupná - bez omezení
Střekov - hrad                                                                         ZPĚT na OBSAH

Hrad Střekov je jednou z nejlépe dochovaných hradních zřícenin v České republice. Patří k našim nejromantičtějším hradům. Za tento přívlastek vděčí především své poloze na strmém skalním ostrohu nad řekou Labe.Jeho silueta je již po staletí symbolem města Ústí nad Labem. První zmínky o hradu jsou z roku 1319. Tehdy se český král Jan Lucemburský rozhodl postavit nad řekou Labe strážní stanici, která by zajišťovala bezpečnost labské plavby. Protože však neměl dostatečné množství finančních prostředků, dal pozemky a skálu v léno bohatému pražskému měšťanovi Peškovi z Veitmile s podmínkou, že na skále vystaví hrad na vlastní náklady a král mu jej poté daruje i s dědičnými právy.  Hrad se stal i celní stanicí.

Provozní doba: ÚT - Ne od 9,00 do 16,00 (květen až srpen do 17,00)
platí od 21. března do 31. října
od 1. listopadu do 31. prosince pouze víkendy
Po telefonické nebo faxové objednávce lze domluvit prohlídku i v době , kdy je hrad uzavřen.
V případě státního svátku je otevřeno i v pondělí.
Poslední prohlídka začíná 30 minut před oficiálním koncem návštěvní doby.
Za příznivého počasí se provádějí i večerní prohlídky od 21,30 do 23,00.
Větruše v Ústí nad Labem                                           ZPĚT na OBSAH

Ústecká Větruše je nejstarší z městských vyhlídek v celém okolí a všem ostatním městům sloužila jako příklad. Její vznik je spojen s činností Ústeckého horského spolku. Vrchol Větruše, tehdy nazývaný Ferdinandova výšina, si v roce 1895 vybralo vedení spolku jako místo pro postavení honosného restauračního a výletního objektu, který měl sloužit jak spolkovým a turistickým účelům tak nejširší veřejnosti. První zmínky o Větruši nalezneme co by legendu zaznamenanou v Hájkově kronice. Na místě dnešní vyhlíhkové restaurace pod Soudným vrchem vystavěl údajně v roce 826 jistý šlechtic Labohoř na počest své ženy hrad, který pojmenoval Wittrusch či Vitruš. Hrad později zcela vyhořel.

Provozní doba: úterý až neděle
od 1. dubna      do 31. května   9.00 - 19.00
od 1. června     do 31. srpna      9.00 - 20.00
od 1. září          do 31. října        9.00 - 18.00
od 1. listopadu  do 31. března  10.00 - 16.00
vstup do věže končí 30 minut před koncem provozní doby

Ostatní

Bastei                                                                                               ZPĚT na OBSAH

Bastei (česky bašta) je skalní vyhlídková terasa, nacházející se asi 4 km severně od města Königstein na druhém (pravém) břehu Labe nedaleko od městečka Niederrathen. Skalní vyhlídková terasa Bastei vytváří charakteristickou dominantu německé části Labských pískovců. Mezi známé vyhlídky této části patří vyhlídka Wehlrundaussicht, ze které je překrásný kruhový rozhled na okolní skály Gansfelsen, Bastei a vyhlídkový most Basteibrücke a skalní hrad Neurathen a nejznámější vyhlídka Basteiaussicht, ze které je nádherný výhled do údolí Labe. Vyhlídka Basteiaussicht se nachází 194 m vysoko nad úrovní Labe a od roku 1851 je zpřístupněna pomocí 76 m dlouhého kamenného mostu - Basteibrücke. Na protějším břehu řeky Labe se nachází stolová hora Rauenstein. V blízkosti se nachází rovněž údolí Amseltal se známým vodopádem Amselfall.

Provozní doba: ?
Königstejn                                                                                  ZPĚT na OBSAH

Je zde nádherný pohled na labské údolí, protější Lilienstein i skalní masívy Saského Švýcarska. Königstein je hlavně tabulová hora, na které se postavil hrad se strážnými věžemi, padacími mosty a kasematy - Georgeburg. V současné době je Königstein městečkem (3500 obyvatel) ležícím v údolí řeky Labe na hlavním silničním tahu Hřensko/Schmilka - Bad Schandau - Pirna - Dresden.

Provozní doba: ? platí se vstupné
Lilienstein (415 m.n.m.)                                                  ZPĚT na OBSAH

Stolová hora Lilienstein (česky Liliový kámen) je vysoká 415 m a je ze tří stran obklopena tokem Labe (Elbe). Nachází se na druhém břehu Labe naproti městečku a pevnosti Königstein. Na vrchol stolové hory Lilienstein vede výstup svahem vysokým 110 m a skalním schodištěm vysokým 65 m. Vrcholová plošina je silně rozčleněná a z jejich hran jsou nádherné vyhlídky do údolí Labe. Na vrcholové plošině jsou zbytky strážního hrádku z přelomu 14. a 15. století, který byl strážním hrádkem protilehlé pevnosti Königstein. Na plošině se nachází obelisk z roku 1708 připomínající návštěvu kurfiřta Friedricha Augusta I. Silného. Na vrcholové plošině je turistický hostinec. Přístup na vrchol je možný buď z parkoviště pod vrcholem pro ty, kdo přijedou autem nebo po modré turistické značce pro ty, kdo použijí přívoz přes Labe buď přímo z Königsteinu do osady Ebenheit nebo z převoz z obce Oberrathen do Niederrathen pro ty, kteří chtějí zároveň navštívit vyhlídku Bastei a vrátit se převozem do Königsteinu.

Provozní doba: bez omezení – volně přístupná
Zirkelstejn (385 m.n.m.)                                                ZPĚT na OBSAH
Nejmenší, avšak tvarově nejvýraznější stolová hora Českosaského Švýcarska. Umožňuje kruhovou vyhlídku, přístupová cesta byla zbudována v roce 1842.
Provozní doba: bez omezení – volně přístupná

ODKAZ na www stránky o rozhlednách - klikněte